Nahrál, smíchal a nafotil Tarnovski / Recorded, mixed and photographed by Tarnovski, Zakynthos, 2014
Zakynthos je nejjižnější ostrov v Jónském moři. Když se tam vypravíte, cvrkavý
zvuk cikád vás bude provázet po celou dobu. A je to bezpečně ta
nejzajímavější hudba, na kterou tam narazíte. Pokud tedy nedáváte z
nějakého důvodu přednost lidovkám puštěným ze samohrajek nebo karaoke
imitacím Eltona Johna a Roda Stewarta. Což hodně frčí v hotelech, kde
bydlí Angličani.
zvuk cikád vás bude provázet po celou dobu. A je to bezpečně ta
nejzajímavější hudba, na kterou tam narazíte. Pokud tedy nedáváte z
nějakého důvodu přednost lidovkám puštěným ze samohrajek nebo karaoke
imitacím Eltona Johna a Roda Stewarta. Což hodně frčí v hotelech, kde
bydlí Angličani.
Tří a více hodinové koncerty bývají pro muzikanty obvykle vyjímečnými
událostmi. Cikády ovšem rozezvučí olivové háje někdy kolem sedmé ráno a
skončí po deváté večer. A druhý den znovu a další zase. Uprostřed
nekonečného koncertu se líhnou i umírají.
událostmi. Cikády ovšem rozezvučí olivové háje někdy kolem sedmé ráno a
skončí po deváté večer. A druhý den znovu a další zase. Uprostřed
nekonečného koncertu se líhnou i umírají.
Muzika je to fascinující. Nepřestává mě udivovat všechno to rytmické kouzlení,
změny temp, ostré přechody ze sonických paleb k náhlým ztišením. Hodně
rád mám okamžiky, kdy se z ničeho nic z cikádího sboru vyloupne sólista a
vydá se úplně jiným, nečekaným směrem. Většinou se k němu ve chvilce a s
naprostou samozřejmostí přidají ostatní. Ze všeho nejvíc mi tyhle
momenty připomínají zběsilé kytarové nájezdy v I Heard Her Call My Name
od The Velvet Underground.
změny temp, ostré přechody ze sonických paleb k náhlým ztišením. Hodně
rád mám okamžiky, kdy se z ničeho nic z cikádího sboru vyloupne sólista a
vydá se úplně jiným, nečekaným směrem. Většinou se k němu ve chvilce a s
naprostou samozřejmostí přidají ostatní. Ze všeho nejvíc mi tyhle
momenty připomínají zběsilé kytarové nájezdy v I Heard Her Call My Name
od The Velvet Underground.
Nahrávka
je mixem terénních záznamů, které jsem na ostrově pořídil letos. Kromě cikád na ní možná zaslechnete i štěkot všudypřítomných psů, kokrhání
kohouta, hlasy z pláže nebo zpěvy nesoucí se z nedělní bohoslužby. Stereozáznam samozřejmě nemůže nahradit ten pocit, kdy si lehnete pod olivovníky a necháte se ze všech stran úplně zasypat zvukem. Doporučuju tedy alespoň pouštět nahrávku opravdu hodně nahlas. Cikády se s tím nepárají a v těch nejvypjatějších momentech si připadáte jako ve zkušebně nějaké grindcorové kapely.
kohouta, hlasy z pláže nebo zpěvy nesoucí se z nedělní bohoslužby. Stereozáznam samozřejmě nemůže nahradit ten pocit, kdy si lehnete pod olivovníky a necháte se ze všech stran úplně zasypat zvukem. Doporučuju tedy alespoň pouštět nahrávku opravdu hodně nahlas. Cikády se s tím nepárají a v těch nejvypjatějších momentech si připadáte jako ve zkušebně nějaké grindcorové kapely.
Tarnovski, říjen 2014
