Miroslav Tóth - vocal, alt. saxophon
Slávo Krekovič - electronics
Michal Dymny - el. guitar
Hárságyi Péter - drums
Miklós Szilveszter - drums Angie - dogvoice
Práce
na projektu Machine–Bird–Rain byla motivována snahou vytvořit umělé zvukové krajiny založené na
terénních nahrávkách pořízených během posledních 3 let. Tyto nahrávky slouží
primárně jako výchozí body k improvizačním zásahům a vzniklá zvuková pásma těží
právě ze souvislých proměn a výměn, ke kterým dochází při procesu vytržení
těchto zvuků z jejich původních zvukových prostředí a jejich přenesení v čase i
prostoru. Zatímco první pásmo Dislocation #1 ilustruje proces vsazení těchto
zvuků do nového zvukového prostředí, a tímto otevírá naprosto nový pohled na
tyto zvukové jevy, Relocation #1 tento proces rozvádí dále prostřednictvím
improvizace ke zvukové události, která nastává přímo během nahrávání.
Work on the project Machine–Bird–Rain was
driven by the desire to evoke artificial soundscapes based on field recordings
captured over the period of last three years. Using the field recordings as the
basis for improvisation, these pieces explore the continuous motion of change
and exchange which takes place when particular sounds are wrested from their
original sonic environment and transported in temporal as well as spatial
terms. While Dislocation #1 draws on the practice of incorporating such
sounds into a new sound environment and thus offering a new perspective on
these sonic phenomena, Relocation #1 attempts to develop this process further
by improvising to a sound event taking place during the actual process of
recording.
Datel zkázy (The Woodpecker of Doom) is a sub-group, side-kick and extra-marital affair of Sova smrti (The Owl of Death). Both groups work on the same principle: all the sound materials have their origin in the banjo, sampled and processed by the electronics of Jan Faix. In Sova smrti, Tomáš Mika plays the banjo, with Ian Mikyska acting as his woodpeckerish banjo countepart.
To coincide with the release of Sova smrti's eponymous debut album on polí5, we present a recording of Datel zkázy's performance at the legendary Bomba club in Kraków, where they performed as part of the Ha!wangarda Festival.
The cover design, as in the case of the Sova smrti, was made by Anastasia Vrublevská.
Ian Mikyska: banjo da gamba
Jan Faix: live processing, sampling
01 tak / yes
02 tak tak / yes yes
03 tak tak tak / yes yes yes
04 tak tak tak tak / yes yes yes yes
Recorded by Ian Mikyska at Bomba, Kraków, Poland, 6 th october as a part of
Festival Ha!wangarda
Cover design: Anastasia Vrublevská
Special thanks to Aleksandra Małecka and Piotr Marocki
Duo Pilot je extrémne improvizujúce zoskupenie muzikantov, ktorí si nedávajú servítky a exploatujú hudbu všetkými v danom momente dostupnými prostriedkami.
Noise Cave is an international noise compilation of experimental artist attending the multicultural Prague festival Žižkovská Noc on March 19th 2016 in club Rybanaruby. It will be released on tapes by Pravěk Noise Section label as well.
Eine Stunde Merzbauten (Alles Gute Madhausen) – Jana Šiška Trocnová by si zasloužila pořádný palcát
Industrial free jazz revival 666 http://bandzone.cz/merzbauten
The Prostory Revival - Dýně Bílá aneb Jak Jsem Poznal Matku
Experimental rave, Tribute to Karel Šebek https://soundcloud.com/acidacid
The new album of Klarneton project "Panoptykum" is the conceptual compilation of the mostly improvised music for clarinet. Features of clarinet – a wind instrument, which can be attributed to academic, jazz and folk – are demonstrated in the all sorts of combinations and moody settings. As much as eight musicians were involved in the presented dozen of tracks.
"Tracklist was formed by prantsype of pyramid, moving from the fragile and small till monumental, sustainable. I advise for adepts pay attention on the duets with saxophonist Vital Appow (ex- "Rational Diet") and bassist Eric Arlou-Shymkus (Vuraj) especially. Eric's instrument was multiplied till the infinity in the last track", - says the compiler of the album, clarinetist Viktar Siamashka.
record and photos by Jan Faix, 28.3.2016, 12:00, Kněžpole - Zlínský kraj https://cs.wikipedia.org/wiki/Kněžpole
master by Martin Spacosh Peřina
cover by Jan Polanský
Jednoaktová video opera pre dvoch sólistov, piatich zamestnancov, televíznu hlásateľku, vojaka v trenažéri tanku TU-34, violončelo, barytón saxofón, trombón, cimbal, sadu bicích a päť extenzívnych speváčok
Časti:
1. Cintorín I.
2. Päť začiatkov
3. Ouvertúra
4. Due recitativi e canzonetta
5. Meditativo
6. Balleto
7. Campagna – il ritmo del balleto
8. Offertorio, recitativo e coro
9. Don´t let me be to good / Intermezzo
10. Ária s rytierom / Aria with a knight
11. Battaglia
12. La ditta – core e coda
13. Finale, per due voci e violoncello + Cintorín II.
Dej sa odohráva v Humennom. Spúšťa ho autentická televízna reportáž o stave financovania armády v roku 2015. Následne skúma otázku fiktívnej adaptácie bývalého profesionálneho vojaka na civilné pracovné prostredie po ukončení služby v ozbrojených silách. Hlavný hrdina postupne obchádza mesto a vyberá si miesto na založenie fabriky. Vzniká konfrontácia medzi životom v realite a reminiscenciou na armádny život. Hlavný hrdina sa snaží využiť potenciál “zabudnutosti” mesta ako “trojuholníku smrti” - oblasti roky zamorenej trojicou veľkých fabrík (Humenné, Strážske a Vranov nad Topľou) – známou vysokou nezamestnanosťou. Opera kombinuje dokumentárne filmové prvky s prednahratým spevom na videoprojekcii, komponovanou a improvizovanou hudbou, a javiskovou hereckou akciou.
V hlavných úlohách:
Marek Kundlák - baryton, Samuel Szabo - falzet
Musica falsa et ficte ensemble:
Andrej Gál – violončelo Michal Paľko – cimbál Mikuláš Havrila – trombón Kováts Gergő – barytónsaxofón Kovács Gergely – bicie Zbor extensívnych spevákov: Andrea Ľuptáková, Juhász Orsolya Anna, Zuzana Husárová, Anna Čonková, Lýdia Petrušová, Erik Pánči, Kristína Horníková, Kristína Hanzenová
Miroslav Tóth – dirigent
Námet: Miroslav Tóth, Marek Kundlák
Hudba: Miroslav Tóth
Libreto, dramaturgia: Marek Kundlák, Miroslav Tóth
Divadelná réžia: Marek Kundlák
Zde přítomná nahrávka vzniklacoby naše druhé větší zvukově zaznamenané setkání, na bytovém koncertě u VítaKloučka doma. Duchem i názvem navazuje na předchozí a zároveň první Důlní Vědomí, jež bylo nahráno vezřícenině bývalého cínového dolu na Přebuzi v Krušných Horách.
Přítomnost výrazu „vědomí“ v obou názvech lze chápat jako pomůcku k přiblížení, o co zde vůbec jde, co vlastně děláme. Nuže - místo, kde se naše hudební setkání odehrává, je účastníkem tohoto setkání, stejně tak jako případní posluchači. (Domníváme se, že to tak je i v hudbě obecně.) To vše nakonec způsobuje, že výsledek je vždy jiný, závislý právě na takto vzniklém vědomí místa a sebe sama, u všech zúčastněných a propojených tímto vědomím. Slovo „vědomí“ je tak symbolem otevřenosti ke hře i k poslechu, se všemi příslušnými hudebními i „nehudebními“ obsahy. Naše nahrávky obsahují určitý koncept, který lze i poslechem vytušit, nejsou však přísně skladebné - jde v nich zejména o
setkání; to může nastat mimo lecjaký hudební systém, či snad i v nečekaném hudebním systému, který se sám objeví či který je coby výsledek improvizace nenuceně objeven. Bytové vědomí obsahuje také prvky satirické a společensko-kritické; je v tom odraz naší víry v možnost porozumění mezi lidmi, na základě jemného společného ladění (pod)vědomí a komunikace, jež takto přesahuje lidskou individuální touhu po moci, která sama sebe vyjímá z celku světa a povyšuje se nad něj, a kterou bohužel ve světě člověka lze vidět až příliš často.
Nahrávka obsahuje citaci z knihy současného ruského politického ideologa Alexandera Dugina „Velká válka kontinentů“ a z nejmenované staropražské písně, jež nám byla uvedena do zjevu prostřednictvím filosofa Egona Bondyho. Egonu Bondymu děkujeme za to, že nám ukázal, jak lidská moc za nic nestojí, a že tedy Alexanderu Duginovi v tomto smyslu není za co děkovat. Náš dík též patří Bohu za to, že nám umožnil tento byt a být v něm s Vámi.
Present recording (our second) comes from a concert at Vít Klouček´s appartment. By it´s spirit, it continuesin the line with our previous recording, called Důlní vědomí (=Mine consciousness), which was recorded at the ruins of old tin mine near Přebuz, Krušné hory.
The presence of word „consciousness“ in both names, is a sort of a key, to what we actually do. So –
place, which our music takes, is a participant of it, similarly as it´s listeners. (We suppose, that it´s is like this also with music in general.) This phenomenon of connection via sound depends just on varieties and tunes of consciousness of all participants, and thus also the music is every time a bit different. The word „consciousness“ is accordingly a symbol of open mind of person, who listens, and also of the playing ones, and the connection of all of them with the world – with all it´s musical and non-musical contents.
Our recordings have always some concept, which is at real time connected with improvisation, without any dependence on previosly defined musical systems, discovering what comes to be played at the improvisation level of it. Bytové vědomí (=Appartment consciosness) has also satirical and social-critical
contents; it is a reflection of our belief, that communication, connection and a gentle tune between people (which resembles a closeness to collective /un/consciousness), is more important and contrasting with individual craving for power, which is divided from the rest of the world and blinded by itself, and which is unhappily wery often visible in the world of human.
The recording contains citations from (sort of conspirational) book „Great war of continents“ from russian political ideologist Alexander Dugin and from a unnamed old-Prague traditional song. For the song, we want to thank tophilosopher Egon Bondy, because he sang it, and has shown to us that the mean human power doesn´t have any sense and cost. Therefore we know, that we donť want to thank to Mr. Dugin for his promotion of this kind of power. Our thanks belong also to God, because He gave us this appartment and a moment of being in it with You.
