Už se
zdálo, že všechny skryté hudební poklady revolučních devadesátých let byly
zmapovány, lokalizovány a vykopány. Že už nás nic nepřekvapí. A přesto duch
doby po více jak deseti letech odkrývá pod nánosy neúprosného času další klenot
zvukového experimentu. Je to nezkorodovaná, primitivně opracovaná a kalením
vytvrzená MŘÍŽ, tavená za vysokých teplot v srdci jedné z hlavních postav
současného electro -undergroundu, basového kytaristy Jiříkova Vidění Jiřího
Krause aka Jiří K či Jir.K. Pohybuje se po okraji věcí, přesto je klíčovou a
nepostradatelnou entitou a je jen dobře že se skrze tuto desku můžeme blíže
podívat kde všude může pramenit inspirace a jak silná řeka se z ní může stát.
Nyní
k faktům. Na
desce hostuje současný zpěvák a kytarista Jiříkova Vidění Milan Jaroš se svou
enigmaticky rozpoznatelnou kytarou, i coby temný zaříkávač. Do desky dále
zasáhl Jirkův bratr Miloš, který má na svědomí druhou desku JV „Klidni jsou a
kouří...“. Dále pak Evička a Jeřabinka. Femme Fatale a Anima. Kdo nepoznal,
neví.
Je to
další střípek do mozaiky počátků koketerie s elektronickou hudbou v Čechách.
Zvukově je nahrávka lehce archaická, místy až úsměvná, přesto ale cítíme, že je
to jeden ze zapomenutých základních kamenů chrámu, jež se dnes pne až k
nebesům. Tenhle kus byl ale zahrabaný sakra hluboko. MŘÍŽ se ale nebojí ani
meditativních pasáží. Je to střela vypálená mimo, která přesto míří na cíl
neboť cíl není jejím cílem. Máte-li rádi neuchopitelnost světa a nejasnost
paradoxu, nebo jste-li hudebním archeologem pátrajícím po kořenech věcí, pak je
MŘÍŽ určena právě pro vás. Klíč od zámku prý leží jen kousek ode dveří.
Jiří
Akka Emag, 2015
Jiří K Mříž (vlastní náklad, 1996-2003),
Obal:
Michal Mig Němeček.
Jiří K
– elektroakustická baskytara a kytara (zpětná vazba), Roland MC 303, hlasy
Mil.J.
– kytara, hlasy (1, 2, 3)
Mil.K.
– Roland MC 303 (4)
Jeřabinka
– hlas, bongo (1), text (5)
Evička – text (3)